Diskuse věřících s nevěřícími se často mj. zadrhnou na vzájemném obviňování, že druhá strana neuvažuje racionálně, její argumentace je chybná, podané důkazy nic ve skutečnosti nedokazují nebo nemají moc velkou váhu apod. Může to probíhat nějak takhle:
Tvrdí ateista, že křesťané páchali moc násilí? No, většina zlovolných stejně nebyli praví křesťané, a pokud jde o ten zbytek, bible nikde netvrdí, že jsou lidé dokonalí.
Tvrdí ateista, že Ježíš nevstal z mrtvých? No, svědectví z evangelií možná nesplní soudní požadavky na důkazy, ale proč by měl každý přijmout tak vysoký vědecký standard?
Tvrdí ateista, že vesmír vypadá, jako by vyprodukoval život jen náhodou? No, věda nemůže vyloučit boží zásah do průběhu evoluce.
Tvrdí ateista, že mystické zážitky jsou halucinace? No, protože jich má tolik lidí, kdo může tvrdit, že nejsou způsobené kontaktem s bohem?
Stěžuje si ateista na příliš zla, utrpení na světě? No, plán všemocného stvořitele by učinil těžkým pro nás omezené bytosti na všechno přijít.
Ukazuje ateista, že pouhá racionální argumentace vyvrací existenci některých bohů? No, pravý bůh křesťanství má ve skutečnosti poněkud jiné vlastnosti, které ho činí imunním vůči rozumové kritice. (Shook, p. 28, volně přeloženo)Teologové pak přispěchají s ujištěním
Nechejte si víru a buďte ujištěni, že víra není nerozumná. (Shook, tamtéž)Když se ale podíváme na biblickou definici víry
Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme. (Židům 11:1)můžeme ji přeložit jako
- Víra je přesvědčení bez evidence (Boghossian), nebo přesvědčení navzdory evidenci v opak.
- Víra je předstírání že víte něco, co ve skutečnosti nevíte (Boghossian).
- Víra je iracionální skok přes pravděpodobnosti (Loftus).
- "Faith" je víra bez možnosti budoucího empirického ověření (Tvrdý).
- Chybně jako: Víra je cokoliv, z čeho nemáte doktorát (Houserek :)).
Víru pak lze proto charakterizovat následovně
- Víra není ctnost.
- Víra není důvěra a naděje.
- Víra je vždy slepá.
- Víra není rozumná / racionální.
Ergo víra vede k fideismu, tzn. nadřazování slepé víry nad / nebo až zavržení rozumových úvah, empirické evidence, vědecké metody jako zdroje pravdivého poznání. Věřící můžou namítnout, že mají nějaký "šestý smysl" (sensus divinitatis), ale protože evidentně nevede různé věřící k poznání stejného boha, nevím, jak se společně s vírou liší od zbožného přání, nebo bludů. Jak by řekl Hitchens, co lze tvrdit bez důkazů, lze i bez důkazů zavrhnout.
 |
| Zdroj: http://www.jesusandmo.net/2008/06/10/wind/ |
Žádné komentáře:
Okomentovat