Jistě jste někdy už viděli jejich časopis Strážná věž, méně z vás pak zřejmě doplňkový časopis s dramaticky znějícím názvem Probuďte se! Protože jsem fanouškem vědy, při čtení tiskovin náboženských společností mě vždy primárně zajímá jejich nakládání s vědeckými poznatky. A ačkoliv by nám církve rády namluvily, že kumulující se objektivní pravdy věd nečiní z jejich víry anti- a pseudovědecké blábolení; a z jejich boha "boha mezer", opak je pravidlem. A svědkové Jehovovi nejsou výjimkou.[3] Pokusím se toto demonstrovat na konkrétním článku se srpnové čísla Probuďte se! tohoto roku. V příštích příspěvcích chci své stanovisko dále podpořit dalšími příklady pokřivení, nepochopení či prosté neznalosti vědy.
Hlavní článek srpnového čísla je Lidské buňky – živé knihovny. Do tabulky DNA - klíčová data se článkem nemám žádný zásadní problém. Pak ovšem jeho kvalita úměrně s apologetickou agendou klesá geometrickou řadou.
„Je to až k neuvěření, ale kódy jsou zapsány tak, že jim můžeme rozumět.“Tato citace je použita i jako nadpis. Autor článku zde čtenáři začíná podsouvat teleologický argument / argument z designu / argument z inteligentního plánu. Chápejte, kódy jsou zapsány za účelem, aby jim člověk mohl rozumět. To dá přece rozum. Nikoliv. Richard Dawkins nic takového ani v náznaku netvrdí. Stačí si přečíst jeho Slepého hodináře (1986, česky vyšlo 2002).[4] Naše chápání přírody je omezeno jen naší představivostí, kognitivními (ne)schopnostmi a vědeckými nástroji. Každý lidský objev věřící může interpretovat jako boží záměr: Bůh stvořil člověka ke svému obrazu jako své vrcholné dílo, daroval mu celý vesmír jako hřiště na hraní. Celá příroda je zde tudíž za účelem, abychom ji poznávali. Jak snadné a intuitivní. Ale obskurní a chybné. Naše poznávací schopnosti neimplikují existenci designéra, pokud už dopředu a priori v boží existenci nevěříte. Stejně tak toho totiž spoustu nevíme, tyto mezery v poznání pak věřící zaplní zase bohem. Takže za naším poznáním je bůh, mimo něj taky bůh. Ale i když vám přijde nějaký konstruktér jako plausibilní vysvětlení světa kolem nás, zcela jistě takový závěr neimplikuje, že onen designér je zrovna křesťanským bohem.
Největší problémem této citace je ovšem fakt, že Dawkins ve skutečnosti v antologii The Oxford Book of Modern Science Writing (2008) cituje úryvek z Genomu (1999, česky 2001) Matta Ridleyho. Což je podle mého názoru dost velká chyba.[5]
Následuje povinná citace bible údajně potvrzující současné poznatky o DNA.
Biblický pisatel David řekl Bohu v modlitbě: „Tvé oči viděly i můj zárodek a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části.“ (Žalm 139:16) David samozřejmě použil poetický jazyk. Ale vyjádřil to vlastně naprosto přesně, což je typické pro všechny pisatele Bible. Žádný z nich nebyl ani trochu ovlivněný absurdními pověrami nebo mytologií jiných starověkých národů. (2. Samuelova 23:1, 2; 2. Timoteovi 3:16)To jako vážně? Ne, bible nepíše o DNA. Autoři bible byli samozřejmě ovlivněni absurdními pověrami a mytologií jiných. Eisegeze (čtení do textu) svědků nezná hranic.
Jako příklad pověr a mytologií lze uvést vliv starobabylonského mýtu o stvoření světa - Enúma eliš - na biblickou kosmogonii (vznik vesmíru). Podobně lze uvést vliv Eposu o Gilgamešovi na Potopu, Zahradu Eden atd. Ježíšův exorcismus v Lukášovi 8:27 je také můj oblíbený příklad pověrčivosti (démoni způsobující duševní choroby).
Následuje další fáze argumentu z designu, autor se ptá JAK SE TAM TEN ZÁPIS DOSTAL?
Samozřejmě že když vznikla první molekula DNA, žádný člověk u toho nebyl, takže jsme odkázáni na vlastní závěry. Přesto ale tyto závěry nemusí být pouhé spekulace. Je to vidět z následujících příkladů.Autor zde podsouvá, že výzkum původu života jsou "pouhé" spekulace, ačkoliv se ve skutečnosti jedná o regulérní vědecký předmět studia. Na rozdíl od biblického stvoření / kreacionismu / inteligentního designu[6][7]. Nyní k příkladům,
V roce 1999 se v Pákistánu našly úlomky starověké keramiky, na kterých byly neobvyklé znaky. Tyto symboly se dosud nepodařilo rozluštit. Přesto se má za to, že je udělal člověk.
Několik let po tom, co Watson a Crick objevili strukturu DNA, dva fyzikové navrhli, aby se pátralo po kódovaných rádiových signálech z vesmíru. Tím začalo dnešní hledání mimozemské inteligence.Analogie nemám moc v oblibě. Zvolit vhodné a silné přirovnání je vždy obtížné. A stejně jako v tomto případě je srovnávat přírodu s výtvory inteligentních bytostí velmi ošidné. Nabízím jiné přirovnání. Lidé mají dovednost stvořit dalšího člověka. Můžou ale rodiče volit geny svého potomka? (Zatím) ne. Přestože člověk tvoří další komplexní bytost (což je dokonce mnohem více než písmo nebo radio-signál), nelze hovořit o stvoření s plánem.
Proč jsme si tyto příklady uvedli? Lidé připisují informace inteligenci, ať už to jsou informace ve formě znaků na hliněném úlomku, nebo signálů z vesmíru. K tomuto závěru dojdou, aniž by potřebovali vidět, jak se informace vytvářela. A přitom když byl objeven ten nejsložitější kód – chemický kód života –, mnozí dali logiku stranou a vznik DNA připsali náhodnému procesu.*
*Otázka stvoření versus evoluce je podrobněji rozebrána v brožurách Vznik života – Pět otázek, které stojí za odpověď a Byl život stvořen? Jsou k dispozici na www.jw.org[8]Přiznám se, že jakmile někdo mluví o náhodě, často netuším, co jí přesně myslí. Snad je to jen zmatení na mé straně, ale mám za to, že nahodilost, indeterminismus / neurčitost i nepředpověditelnost jsou především ve (kvantové) fyzice všeobecně uznávané fenomény[9], viz např. Heisenbergův princip neurčitosti, Brownův pohyb. Podobně princip ex nihilo, nihil fit (z ničeho nic nevzniká) / PSR - princip, že všechno musí mít důvod nebo příčinu + argument z první příčiny / kosmologický argument považuji za zdiskreditované[10].
Autor se pak mýlí, pokud se domnívá, že jedinou alternativou k inteligentnímu plánu je náhoda. Ve skutečnosti v evoluci hraje důležitou roli přirozený / přírodní výběr, tzn. evoluce je víc něco jako filtrovaná náhoda (přizpůsobování se svému prostředí + náhoda) - což pak platí i pro evoluci chemickou.
Je takový přístup rozumný? Je konzistentní? Je vědecký? Hodně uznávaných vědců je přesvědčeno, že ne.Ano. Ano. Ano. Autor se pak snaží vytvořit dojem, že (mezi vědci - erratum
12. 1. 2016) existuje relevantní množství odpůrců evoluce. Není to pravda. Například podle průzkumu Pew Research z roku 2009 v USA uznává evoluci 97 % tamních vědců (8 % z nich evoluci teistickou).[11]
ZÁLEŽÍ NA TOM?Ano.
V zájmu spravedlnosti ano. Pokud Bůh stvořil život, pak zásluha za to patří jemu, ne evoluci. (Zjevení 4:11) Kromě toho pokud jsme dílem moudrého stvořitele, pak jsme tady z nějakého důvodu. To by neplatilo v případě, že život by byl výsledkem náhodných procesů.Co? Myslím, že autor se zde může domnívat, že nevěřící nějakým způsobem vyjadřují poděkování evoluci, nebo že ji snad i uctívají. Omyl. Souhlasím ale s tím, že tu člověk není z nějakého důvodu (s nějakým vyšším předem daným cílem a úkolem). Teleologie v přírodě místo nemá.
Přemýšliví lidé hledají uspokojivé odpovědi. Viktor Frankl, který byl profesorem neurologie a psychiatrie, řekl: „Hledání smyslu života je pro člověka hlavní hnací silou.“ Jinými slovy máme duchovní hlad a chceme ho uspokojit. To, že máme tuto potřebu, dává smysl pouze v případě, že nás stvořil Bůh.Nevím, jak autor přišel na to, že lidské duchovní či spirituální potřeby dávají smysl jen, pokud existuje bůh. Tento hlad má samozřejmě i jiná vysvětlení kompatibilní s vědou.[12]
Největší problém v celém tomto článku svědků mám ale s tabulkou Je evoluce vědeckou teorií? na konci textu (je vlastně důvodem, proč jsem se rozhodl napsat tento svůj komentář).
Na základě čeho je nějaká teorie definována jako vědecká? Podle díla Encyclopedia of Scientific Principles, Laws, and Theories vědecká teorie, jako například Einsteinova gravitační teorie, musí:
- být podložená pozorováním
- být ověřitelná řízenými experimenty
- vytvářet přesné predikce
Jak si tedy stojí evoluce?* Její průběh nelze podložit pozorováním. Nedá se ověřit řízenými experimenty. A na jejím základě nelze vytvářet přesné predikce. Můžeme evoluci považovat aspoň za vědeckou hypotézu? Podle uvedené encyklopedie u hypotézy „není pozorování faktů tak spolehlivé [jako u teorie]“, přesto se z ní dají vyvodit „závěry, které lze experimentálně ověřit“.
*Evolucí máme na mysli makroevoluci – například to, že se z opice vyvinul člověk. Mikroevoluce se zabývá malými změnami v rámci jednotlivých druhů, například při selektivním křížení.(Makro)evoluce samozřejmě splňuje všechny 3 podmínky. Jistě, nelze v reálném čase přímo pozorovat a v laboratoři replikovat vznik ptáků z dinosaurů, predikovat přesnou podobu života za tisíce a více let atd., nic takového ale není samozřejmě potřeba. To jen věřící takto často stavějí slaměného panáka. A člověk se opravdu nevyvinul z moderních opic, dnešní opice jsou naši bratranci, se kterými máme společné evoluční předky.
Navíc se obávám, že autor článku buď zmíněnou encyklopedii velmi nevstřícně interpretuje, mlží a cituje mimo kontext, nebo v nejhorším případě bezostyšně lže. Vytváří totiž opět dojem, že editoři encyklopedie evoluční teorii nepovažují za vědeckou, a možná ani za pravdivou. Opak je samozřejmě pravdou.[13] Podobně problematické považuji autorem zvolená kritéria vědeckosti teorie. Encyklopedie ve skutečnosti shrnuje podmínky pro vědeckost teorie následovně:
In summary, a theory must exhibit the following conditions:1) It must explain the law from which it was derived;
Evoluce je fakt i teorie.[14] V čem se tedy drtivá většina vědců mýlí, když evoluci přijímá? Rozumím tomu, že svědci evoluční teorii odmítají. Pokud je evoluce pravdivá, Adam s Evou neexistovali, není tedy ani žádný dědičný hřích, ergo je i Ježíšova zástupná oběť nesmysl, a křesťanství se rozpadá (nemusí platit pro liberální věřící). Chápu, že na malém prostoru krátkého časopiseckého článku pro laickou veřejnost nelze zdlouhavě a detailně argumentovat. Také vím, jak snadné je podléhat konfirmačnímu a selekčnímu biasu. Znám i nepříjemnost kognitivní disonance. Věda samotná je často proti-intuitivní a pro běžného smrtelníka moc složitá. Dokázal bych si dokonce představit tento mnou kritizovaný článek na nějakém osobním blogu. Pokud je ale vaším cílem poznávat pravdu, podávat objektivní informace, vzdělávat a vychovávat (případně navíc zachraňovat) veřejnost, takto špatným článkem to nepůjde.[15]2) It must in some way be related to the law it challenges;3) It must be able to predict new, verifiable adjustments to the law or postulate a new law; and4) it must be stated in such a manner that it can be proven false as well true (validity/true and reliable/repeatability).
Závěrem jen dodám, že i kdybych byl evolučním biologem, nebo lépe a srozumitelně prezentoval dostupnou evidenci ve prospěch evoluce, obávám se, že by ji i tak velká část (konzervativních) věřících odmítla.
Chcete vědět víc? Mohlo by vás zaujmout:
YouTube
What is the Evidence for Evolution?
Dennett: Darwin's Strange Inversion of Reasoning
Web
John Rennie (2002): 15 Answers to Creationist Nonsense.
Mark Isaak (2006): Index to Creationist Claims.
PZ Myers (2006): Ann Coulter: No evidence for evolution?
Michael Le Page (2008): Evolution: 24 myths and misconceptions.
Daniel Dennett (2009): Darwin's "strange inversion of reasoning".
Knihy
Richard Dawkins (2002): Slepý hodinář.
Jaroslav Flegr (2007): Úvod do evoluční biologie.
Jerry Coyne (2009): Why Evolution Is True.
Stephen Law (2011): Believing Bullshit: How Not to Get Sucked into an Intellectual Black Hole.
Robert M. Price, Edwin A. Suominen (2013): Evolving out of Eden.
Armin Navabi (2014): Why There Is No God: Simple Responses to 20 Common Arguments for the Existence of God
Keith Parsons (2014): It Started with Copernicus: Vital Questions about Science.
John W. Loftus (2015): How to Defend the Christian Faith: Advice from an Atheist.
Poznámky
[1] Mé hodnocení významnosti církví je spíše anekdotické - založeno primárně na osobní zkušenosti. A nemyslím si, že je kterákoliv církev významná ve smyslu přínosu společnosti či nenahraditelnosti.
[2] Opět jen osobní zkušenost.
[3] Nesnažím se tvrdit, že současné (křesťanské) církve vědu jako takovou neuznávají, nebo že ji považují za kacířství a dílo Satanovo. Nemyslím si ale, že je možné obhájit kompatibilitu vědy především s konzervativními výklady bible (hlavně biblický literalismus / neomylnost / bezchybnost) a náboženství obecně.
[4] Dolování citací mimo kontext je pro tiskoviny svědků z mé zkušenosti typické. Použít citaci autora odlišného postoje na podporu svého tvrzení nemusí ale být samo o sobě chybou - ano, mohl ve své úvaze někde udělat chybu. Pokud mi chtějí svědci tvrdit, že Dawkinsův postoj je všem dobře znám, dovolte, abych se pousmál. Pokud je článek mířen na laickou veřejnost, považuji za nutné a čestné zmínit, že citovaný autor s mým závěrem nesouhlasí, nebo zmínit zdroj citace. Pokud to má být satirická narážka na Dawkinse, jakože není, nepochopil jsem ji.
[5] Netvrdím, že se chyby nestávají. Přijde mi, že autor článku neumí pracovat s odbornou a populárně-vědeckou literaturou. Pokud svědci citují Dawkinse odjinud, rád se nechám opravit.
[6] Svědci tvrdí, že nejsou kreacionisté. Jde o pragmatickou snahu distancovat se od
Erratum 17. 1. 2016:
Chybně: pošetilých
Správně: nejpošetilejších
(Věta původně vyzněla, jakože považuji některý z kreacionismů za nepošetilý.)
[7] Existuje sice "kreační věda", která je ovšem většinově považována za nevědeckou.
[8] Na internetu lze nalézt čtivou kritiku obou brožurek, viz http://www.jehovahs-witness.com/topic/197635/great-refutation-watchtowers-origin-life-life-created-brochures
[9] K současnému postavení indeterminismu ve vědě viz http://rationallyspeaking.blogspot.cz/2011/12/handy-dandy-guide-for-skeptic-of.html. Mimochodem, s Pigliucciho kritikou nových ateistů a Alexe Rosenberga nesouhlasím.
Viz také http://freethoughtblogs.com/pharyngula/2016/01/11/everything-existing-in-the-universe-is-the-fruit-of-chance-and-necessity/
[10] Podle mého názoru selhaly všechny teistické / teologické / filosofické argumenty boží existence, protože nejsou podpořeny empirickou evidencí. Za jedinou teologii schopnou produkovat nějaké poznatky proto považuji nějakou formu evidencialismu. Navíc pochybuji, že věřící jsou k víře přesvědčeni racionálními argumenty.
Mimochodem, stav filosofie náboženství dokonce dovedl Keitha Parsonse (USA) k opuštění oboru, viz http://debunkingchristianity.blogspot.cz/2010/09/dr-keith-parsons-calls-it-quits.html. Update 20. 2. 2016: Keith Parsons změnil názor, nyní opět kurz filosofie náboženství vyučuje, protože po několikaleté pauze považuje téma stále za zajímavé, i když teistické argumenty selhaly.
[11] Statistiky pro vědce mimo USA neznám, rád se ale nechám poučit.
Erratum 12. 1. 2016:
Chybně: Autor se pak snaží vytvořit dojem, že existuje relevantní množství odpůrců evoluce.
Správně: Autor se pak snaží vytvořit dojem, že mezi vědci existuje relevantní množství odpůrců evoluce.
[12] Praktickou ukázkou uspokojování takových potřeb bez boha a náboženství je nový ateista Sam Harris a jeho kniha Waking Up: Searching for Spirituality Without Religion.
[13] Encyklopedii jsem si pořídil, vřele ji doporučuji. Svědci čerpají z úvodu, zbytek encyklopedie zabírají jednotlivá hesla k vědeckým hypotézám, teoriím (mezi nimi samozřejmě evoluce), zákonům atd.
[14] Navíc se domnívám, že i úspěšné obhájení evoluce jako pouhé víry za víru by spor moc dál neposunulo. Znamenalo by to, že není pravdivá ani evoluce ani stvoření / kreacionismus / ID, nebo bychom museli hledat jiná než vědecká či empirická kritéria pro stanovení míry pravděpodobnosti dvou konkurenčních vír. A obávám se, že nic takového nechce ani jedna strana.
[15] Autor článku je v "dobré" tradici s autory bible anonymní, proto je ujasnění si vzájemných nesrovnalostí, námitek a argumentů obtížné, přesto se o to pokusím. Pokud je mi známo, texty svědků jsou psány v USA a poté překládány do ostatních jazyků. Jsem skromný, společně s vydáním svého příspěvku posílám email jen českým svědkům, konzultace s jejich odborníky (třebas i biology, kdo ví) by mohla být také zajímavá; a ano, jsem líný svůj příspěvek přeložit do angličtiny :)
Žádné komentáře:
Okomentovat